- KATALOG ZBOŹÍ
ZDRAVÉ LAHVE na zdravé nápoje
Záleží nejen na tom, aby tekutiny, které pijeme, byly pro náš organismus zdravé, ale také na lahvích, ve kterých tekutiny uchováváme.
Pitný režim znamená doplňování tekutin do těla pitím tak, aby byl pokryt nejen denní výdej tekutin ale i ztráty v průběhu spánku. Denní příjem vody (včetně té obsažené v potravinách) by měl odpovídat zhruba dvěma až třem litrům vody v závislosti na vytížení daného jedince a jeho věku.
Při náročných fyzických aktivitách je nutné uzpůsobovat pitný režim, aby nedošlo k dehydrataci. K ní dochází (i bez pocitu žízně) většinou v zimě (suchý vzduch) a v horkých letních dnech. Příznaky jsou například suchá pokožka, oschlé rty či nízký krevní tlak. Potřeba pít vodu také závisí i na stravě. Je-li strava slaná či sladká, člověk přirozeně potřebuje více tekutin oproti člověku, který jí např. obilniny, luštěniny, zeleninu atd. Příjem potravy by se ale měl obejít bez pití (nejlépe od 30 minut před do 30 minut po jídle), aby se trávicí enzymy nezředily a neovlivnilo tak trávení
Bez vody jsme většinou schopni přežít 2-4 dny, proto máme proti nedostatku vody vybudován ochranný systém, který hlásí zprávu do mozku a dostaneme žízeň. V dospělosti naše tělo obsahuje 70% vody.
Voda se podílí na metabolismu buněk a těla, dopravě živin i na vyplavování odpadních a škodlivých látek z těla. Příliš vody však může škodit ledvinám. Sklenice čisté vody po ránu zvyšuje krevní tlak, což může býti chtěné a příjemné nastartování.
Nadměrné pití může mít formu podobnou závislosti. Měřítkem množství vody v těle může být barva moči, která by neměla být tmavá (výjimkou je užívání vitamínů či látek, jenž zabarvují moč).
Krátkodobý nedostatek tekutin způsobuje bolest hlavy, zhoršené soustředění a únavu. Dlouhodobý deficit zase může za předčasné stárnutí tkání i potíže s klouby a páteří.
(zdroj. wikipedie )